Compared

24. ledna 2015 v 17:15 | Ness |  Stížnost
Je to všude kolem. Od našeho narození, až po naši smrt. Lidé a společnost nás budou soudit i na pohřbu. Soudí nás jako národ, rodinu, jednotlivce. Porovnávají nás s našimi sourozenci, kamarády, prostě s každým, kdo je podle všeho ve všech směrech lepší. Nikdo se o nic takového nikdy neprosil. Nebo snad ano?... Přineslo vůbec někdy poměřování se mezi lidmi štěstí oběma stranám?

Škola. Zářný příklad toho, jak to doopravdy funguje. Dřepíš tam celý zpropadený den, aby se ti zavařil mozek. Posloucháš, jak jsi naprosto neschopný, dostáváš špatné známky, musíš přežívat s lidmi, které naprosto nesnášíš a jsi na ně alergický. Co z toho máme? Nic. Jednoho krásného dne možná dostanem jeden papír za celou tu dřinu. Za to, jak jsme museli projít předměty, které nám byly k ničemu. A to jsme třeba i věděli, že se chceme zaměřit na něco úplně jiného.


A to ještě nemluvím o tělocviku, výtvarce a podobných předmětech zaměřených se spíš na talent a schopnosti, které se občas nedají naučit. Člověk může být naprosto chytrý tvor, mít samé jedničky z úplně každého naučného předmětu, ale pak dostane za 3 z tělocviku … je nahraný. Učitel si pak ve vzduchu mává svými tabulkami, podle kterých hodnotí. To samé s výtvarkou.

Kde to žijem? Proč nám na každém rohu pořád a neustále cpou do hlavy, jak je každý jedinečný a nenahraditelný, když nás pak VŠECHNY hodnotí podle stejných měřítek… takzvaně *férovým* způsobem. Jasně, každý musí být spravedlivě hodnocen, jenže tenhle pokus se trochu vymknul. A kde je naše jedinečnost teď, co? Schovaná pod čísly a pravidly?

Nejvíc znepokojující je pro mě představa, že jen málo z nás si za ten krátký a ostře sledovaný život užije všechno, co chce. Jen málo z nás zažije to, na co myslí celý čas. A ode mne poslední fakt.


My všichni jsme poměřováni a hodnoceni do konce života. Ale zároveň jsme to právě my, kdo poměřuje a hodnotí do konce života.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lara Lara | 24. ledna 2015 v 17:36 | Reagovat

Přesně tak!!! To je pravda.. Je to až smutné.. Každopádně jsi to velmi pěkně napsala a určitě pokračuj! :)

2 justness justness | Web | 25. ledna 2015 v 16:28 | Reagovat

[1]: Děkuji, budu :))

3 sarushef sarushef | Web | 30. ledna 2015 v 19:06 | Reagovat

Je to tak, ale spoust věcí má člověk takový, jaký si je udělá.

4 justness justness | Web | 30. ledna 2015 v 19:56 | Reagovat

S tím naprosto souhlasím. S naprostou většinou se dá něco udělat vlastní vůlí. I přes všechny nesmysly v systémech. :)

[3]:

5 Ang Ang | Web | 30. ledna 2015 v 21:22 | Reagovat

Yeah. Tělocvik, hudebka a tělák mi obzvlášť pijou krev. Hlavně tělocvik. Jasně, tam jde něco málo dělat, ale zabere to dost času, než se člověk aspoň trochu zlepší - a to i v těch dalších - a do té doby bude mít trojky? Tak to děkuju. Nemluvě o sociální úzkosti, který zpívání sóla, když to člověk neumí/předvádění debilních poskoků v debilním oblečení přede všema fakt nepomáhá.

6 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 31. ledna 2015 v 8:20 | Reagovat

Přesně tak. Škola je instituce, která by se měla kompletně překopat...

7 justness justness | Web | 31. ledna 2015 v 22:00 | Reagovat

Přesně tak. :)

[5]:

8 justness justness | Web | 31. ledna 2015 v 22:01 | Reagovat

Tak právě jsi vystihla všechno v jedné větě. (y) :)

[6]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama