Technická generace

19. února 2015 v 17:55 | Ness |  Zpověď
Žijeme v době, ve které je snad každé děcko od 5. třídy přihlášeno na facebook, dvacetkrát za pět minut odesílá fotky a videa na snapchat, píše si s kamarády do noci (mnohdy spolu nedokážou promluvit ani ve skutečnosti z očí do očí), ale všem se zdá, že je to naprosto normální a v pořádku. Závislost a nutkání jsou všude kolem nás. Bere to hromady času, vysává to z nás energii, pořád víc a víc nám to krade osobní život.

Jsou to sociální sítě, internet všeobecně. Sama mám facebook a všechno možné, ale pípnutí zprávy na *facu* mi opravdu nevynahradí vyřčené slovo, nevynahradí mi to ani pokec s kamarádkou na kafi. Mnohem krásnější je třeba dostat dopis. No uznejte, kdy naposledy jste někomu poslali dopis? Kdy naposledy Vám někdo poslal dopis?... Takové to příjemné nadšení, že si opravdu někdo dal práci pro Vás něco napsat, zabalit a poslat... Pěkně růčo-fůčo...


Ale co mě opravdu dostalo byl rozhovor s Naší učitelkou fyziky. Přišla do třídy a povídala: "V poslední době se pořád řeší, jak to máte strašně těžké a jak jste všichni zatěžováni. Vždyť za nás se o tom nemluvilo, i když to bylo stejné. Ale chraň bůh, moc dobře vím, jak toho máte hodně, jenže mi to pořád neleze na mozek." Vyvolalo to vášnivou dvacetiminutovou debatu, která končila dohadami o tom, jestli se i v době mládí čtyřicetiletých učitelů chodívalo za školu.

"No, my přece když zapečem, tak máme pořád co dělat... vždyť jsou kompyy, tabletyy a tak... Vy jste chodili do školy, protože jste beztak neměli doma co dělat, ne?" prohlásil největší *génius* třídy, co má pokaždé nějaký velmi neprůstřelný argument. Přemýšlela jsem, jestli na to reagovat nebo nechat bojovat samotnou učitelku. Ta se začala strašně smát a nevěděla, jak na to má odpovědět. Mělo totiž vůbec cenu tomu chytrákovi vykládat, že počítač není jediný zdroj zábavy?

V dřívějším článku - zde - jsem si stěžovala na nedostatek času pro své aktivity, tak jsem se připojila s dalšími lidmi do challenge *7 dní bez facebooku*. Jen ve velmi vážných případech jsem musela jít na e-mail, jinak jsem to zvládla celkem v pohodě. Přiměla mě k tomu totiž otázka: "Jsem závislá, nebo naprosto hloupá, abych tu trávila svůj volný čas určený k užitečnějším věcem?" Odpověď: "Naštěstí jen hloupá."

Sedm dní bez facebooku

Paráda, super, skvělý. Nikdo mě neotravoval, měla jsem o krapet více času. Trochu mě to z mého problému vytáhlo, beztak mi ty testy a neustálé tréninky nedovolovaly vzpomínat na nějaký komp. Šla jsem několikrát spát v 9 hodin večer a druhý den jsem se cítila mnohem lépe, začínala se mě zmocňovat hrdost na sebe samu. Konečně totiž dělám něco, co mi prospěje.

Někteří si na mě ale přeci jen vzpomněli a poslali mi e-mail. Bylo to vážně milé... Je jen málo lidí, kteří si dokážou vzpomenout na Vaši existenci, i když zrovna nesvítíte zeleně. Což je dost smutné, ale holý fakt. Vyhecovalo mě to k dalšímu kroku, konečně začínám jíst spíš zdravější jídlo a cvičím, dělám jogging, hlídám se. A ještě lepší na tom všem je, že zase hodně čtu.

Opravdu bych teď Všem doporučila, aby si vyzkoušeli, jak krásně se žilo předchozí generace. Lidé se spolu dřív uměli smát jinak, než přes smajlíky. Nevedli vztahy s kamarády/partnery přes chat, i když se mohli venku chytit za ruce, projít se, co já vím, vždyť je tolik možností! Jenže my jsme technická generace. Generace ztracená.

Tak se ptám... "Haló...má tu ještě někdo otevřené oči?"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kerr Kerr | Web | 19. února 2015 v 18:53 | Reagovat

Ano, máš pravdu :) Já neměla facebook třičtvrtě roku a taky jsem žila :) nějak mi nechyběl.. bylo to minulý rok, to jsme se spolu asi ještě nebavily :D Jako sice občas lidi měli divný a trapný otázky, ale dalo se to přežít :)

2 justness justness | Web | 19. února 2015 v 19:00 | Reagovat

[1]: Já už mám facebook bohužel několik let... a to hodně. Měla bych se za sebe začít pořádně stydět...

3 Taya Arkatt-Leonnwis, první svého jména Taya Arkatt-Leonnwis, první svého jména | E-mail | Web | 20. února 2015 v 18:42 | Reagovat

Naprosto souhlasím. Máš úžasně napsaný článek. Mít FB a další sociální sítě není špatná věc, mě se na něm celkem dobře komunikuje, hlavně, když něco nevím, zeptám se. Ale nesmímedopustit, aby to záhadné F ovládalo náš život. Hrozně se mi líbilo, jak si napsala to o těch dopisech. Rok zpět jsem si s kamarádkou posílala dopisy skoro každý týden... a nic mi v tu dobu nečinilo větší radost, než otevření obálky a čtení těch ručně napsaných řádků.

4 justness justness | Web | 21. února 2015 v 15:48 | Reagovat

[3]: Děkuju, moc si toho vážím... jsem opravdu ráda, že to někdo vidí stejně jako já... :)

5 Taya Arkatt-Leonnwis, první svého jména Taya Arkatt-Leonnwis, první svého jména | E-mail | Web | 23. února 2015 v 11:10 | Reagovat

[4]: Nemáš zač :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama